UŽ NE PRO TY DRUHÉ, PRO SEBE

UŽ NE PRO TY DRUHÉ, PRO SEBE

Někdy uvnitř sebe jen matně tušíme, kam se dát, kde hledat klid a radost, naplnění a uzdravení… Jen slabý vnitřní hlas někde našeptává, ale my přehlušeni vším zvenku se ne a ne se sebou propojit. Rozhlížíme se kolem sebe a na chvíli věříme tomu a chvíli zase něčemu jinému…Nějakou různě dlouho se hledáme…

Když máme štěstí přijde okamžik, skrze který se uvědomíme…zjistíme, kým jsme byli, jsme a budeme, vnímaní času se rozplývá a programy mysli se pomalu stávají úsměvnými…

Lea
Komentářů
Share
Světla Hoření