Je to uz vice jak dva mesice, kdy jsem byla u Svetly na cteni. V te dobe jsem se citila jako prazdna nadoba, ktera citi jen hluboky smutek ze ztraty milovane osoby a vlastne taky nastvani na sebe samou, jelikoz za tu ztratu muze jen muj strach a ma nerozhodnost.
Byla jsem zlomena a nemela silu a energii. Tu spetku energie, kterou jsem mela, jsem neustale vysilala k osobe, o kterou jsem prisla. Nepocitovala jsem radost, pouze jsem byla. Ztratila jsem nenavratne kus sebe.

Svetla me zaukolovala a to mi pomohlo. Rekla mi, ze musim myslet predevsim na sebe a ziskat energii a take svoji zenskost. Zacala jsem ukoly plnit, i kdyz musim priznat, ze ne vsechny na 100%.

Ted je mi mnohem lepe, ale stale ten smutek ve mne je a jeste dlouho bude. Kdyby me vsak Svetla neukazala cestu, nevim, nevim, jak bych se z toho dna hrabala sama.

Dekuji Ti, Svetli, slovo nevyjadri jak moc…